Kostel sv. Jakuba je nejvýznamnější památkou Lhenic. Nejstarší zprávy o svatyni pocházejí již ze 14. století. Je zajímavé, že nebyl zasvěcen paně Marii, jejíž kult cisterciáci šířili, ale sv. Jakubu. Kostely, které byly zasvěceny tomuto světci, byly stavěny v místech se silným obchodem. Svatý Jakub býval patronem poutníků a obchodníků. Kostel má raně gotický původ. V roce 1560 utrpěl kostel i s věží bleskem velké škody a byl poprvé stavebně upravován. Postupem doby přestal vyhovovat zvýšenému počtu farníků a muselo být proto přistoupeno k jeho rožšíření. Došlo k němu ve třicátých letech 18. století kdy byl chrám barokně přestavěn. Byla prodloužena loď a presbytář byl sklenut lunetovou valenou klenbou. V r. 1783 byla zvýšena kostelní věž a opatřena novým jehlancovým krovem. Další opravy kostela byly provedeny v r. 1833, kdy byly z kostelní věže a střechy sneseny prejzy a nahrazeny trvanlivějšími taškami. Věž byla opatřena plechem. V r. 1904 došlo k větším stavebním úpravám, byl prodloužen presbytář a byla postavena nová sakristie s oratoří.Vybavení kostela je barokní z poloviny 18. stol., nejstarší památkou je kalich z r. 1530. Originální tvar má křtitelnice, jejíž mušlovitou nádobu nese andílek, je z 18. stol. Pod presbytářem je klenutá hrobka s rakví faráře Karla Dicenta, kněze Zlatokorunského kláštera a v lodi je pochována 5 farářů, jejichž jména neznáme.