Lhenice
- Znak Městyse Lhenice
- Vlajka Městyse Lhenice
V roce 1544 český král Ferdinand I. vydává v Praze listinu, kterou povyšuje dosavadní vesnici Lhenice na městys. Tím uděluje městečku znak.
O původu znaku, se dochovali nejrůznější pověsti. Jedna z nich vypráví, že v Českých Budějovicích vypukla morová epidemie, takže se nikdo z okolí ani neodvážil do města vstoupit. Jen Lheničtí prý neohroženě a vytrvale zásobovali celé město ovocem. Proto prý je ve znaku, lhenická jabloň a budějovické hradby. Jiná pověst vypráví o vznešeném cizinci, který projížděl Lhenicemi. Lheničtí mu nabídli míšeňská jablka.
Ať už jsou pověsti jakékoli, jisté je, že lhenický znak dokládá tradici ovocnářství, jejíž kořeny sahají už do 16.století. V té době se ve Lhenicích začaly pěstovat jablka a hrušky, které byly dodávány i do sídla feudální vrchnosti. Tato tradice se v obci a jejím okolí dochovala dodnes.
Popis znaku: Na modrém štítě je stříbrná hradební zeď s cimbuřím na obloučkové podklenutí. Ve stínkách jsou střílny. Nad hradbou vzrůstá jabloňový štěp v přirozených barvách se žlutočervenými jablky.
V sobotu 30. srpna 2008 byla vysvěcena a veřejnosti předána vlajka městyse Lhenice. Vlajka stejně jako znak je vždy symbolem územně právního subjektu, tedy v dnešní době státu, země, kraje, obce, městyse či města. Je tomu tak v celé Evropě. U vyšších územních celků je třetím symbolem ještě hymna. Například v sousedním Rakousku má každá z devíti spolkových zemí nejen svůj znak a svoji vlajku, ale i vlastní hymnu. Je tedy zcela logické, když městys Lhenice bude kromě znaku uděleného v roce 1544 používat jako svůj další symbol – vlajku.
Vexilologické zásady předpokládají, že vlajka vychází z barev znaku. Ve lhenickém znaku jsou použity barvy - modrá pro štít, stříbrná (bílá) pro hradbu, zelená pro jabloň, zlatá (žlutá ) a červená pro jablka, jejichž počet blason znaku neurčuje. Každý vexilolog je tedy nucen výše uvedené barvy respektovat – buď všechny, nebo jejich výběr. Další záležitostí při tvorbě vlajky je možné využití figur znaku. Tak je tomu např. v případě vlajky Prachatic, kde ondřejský kříž představuje stylizované zkřížené klíče, které jsou v prachatickém městském znaku umístěny nad českým lvem.
V případě Lhenic je figurou ve znaku jabloň, tedy strom. Jeho grafická stylizace s požadavkem rozpoznat ve stylizovaném stromu jabloň je velmi problematická, ne-li nemožná. Strom tedy zastoupí jeho plod – jablko. Protože ve znaku jsou jablka červenožlutá, je i použitá figura na vlajce dvoubarevná. Modrý list vlajky odpovídá modrému štítu, zelený žerďový klín je barevnou stylizací zelené jabloně a žerďová krokev, která klín lemuje, je v barvě bílé, stejně jako hradba ve znaku.
Autoři zvažovali v desítkách návrhů, mimo jiné i použití stávajícího lhenického znaku ve vlajce, například znak na bílém listu vlajky, který bude lemovaný zelenými pruhy. Umisťování znaku (státu, města, obce) na vlajku je však způsob užívaný v minulosti a současná vexilologie od této podoby vlajky upouští.
Protože vlajka městyse Lhenice splňuje vexilologické zásady, byla parlamentním podvýborem pro heraldiku a vexilologii přijata a schválena. Je zároveň výrazná, nezaměnitelná a tudíž snadno rozpoznatelná. (Zkuste rozeznat vlajky Ruska, Srbska, Nizozemí, či Lucemburska!).
Nezbývá než nové vlajce popřát, ať se stane stejně užívaným symbolem jako pěkný a rovněž nezaměnitelný znak městyse Lhenice.
MUDr. J.A.Mager, Mgr. Pavel Fencl, autoři návrhu vlajky
Popis vlajky: Modrý list se zeleným žerďovým klínem lemovaným bílou žerďovou krokví vycházející z první a osmnácté osmnáctiny žerďového okraje listu s vrcholem na vlajícím okraji listu. V klínu červeno-žlutě polcené jablko se žlutou stopkou. Poměr šířky k délce je 2:3,
