Třešnový Újezdec

Třešňový Újezdec

Počet obyvatel ke dni 26. 3. 2021: 49 obyvatel, 36 domů.

Rozloha 3,7 km², nadmořská výška 555 m.

Celá obec se rozléhá v prostoru Blanského lesa. Svůj název nese od r. 1952 (dříve Oujezdec), kdy v obci došlo k rozorávání mezí. Podle názvu by se dala očekávat přítomnost ovocných sadů, ty dnes přímo v obci rostou spíše výjimečně. Mnoho třešní bylo v 80. letech 20. století vykáceno a znovu osázeno višněmi a červeným a černým rybízem, dnes už neznatelnými. Třešně rostou po stranách veřejné komunikace, sadová výsadba zase na svazích dále od obce v oblasti na Vrchách, směrem k obci Vadkov.

Z pastevních zvířat lze zahlédnout ovce a krávy, hlavně v prostorách bývalého JZD, které se nachází na konci obce k Vodicím a je udržované. Na sloupu u vstupu do areálu je umístěn turistický rozcestník. Obcí protéká Bezdrevský potok, který je místy udržovaný a částečně zarostený.

Centrum obce představuje náves se zděnou autobusovou zastávkou. Nejvyšší cíp návsi tvoří skupina historických budov, z nichž dům č.p. 20 slouží jako hospoda Na Horánku (rok výstavby 1866). Přes cestu rostou tři velké památné akáty, které svými větvemi chrání hospodské posezení a dětské hřiště. Mezi sakrální stavby patří uprostřed návsi blízko sebe na travnatém porostu stojící kaple sv. Václava a vysoký litinový kříž s kamenným podstavcem zdobeným reliéfem kalichu, monstrance a kříže. Tento typ křížů z 2. pol. 19. století a 1. pol. 20. století potkáme na téměř každé příjezdové cestě do vsi. Cestou na Vadkov pak stojí na křižovatce obslužné cesty zděná výklenková kaple. Stejným směrem uzavírá náves malá zrekonstruovaná stavba hasičské zbrojnice, zázemí sboru dobrovolných hasičů.

Většina domů v obci je opravená a obývaná. Mnohé z nich mají štukově utvořené domovní číslo a rok výstavby domu (2.pol.19.stol. a meziválečná doba). U některých domů lze spatřit štukové iniciály majitele, ve štítech výklenky se sochami svatých, nebo malované svaté v rámu. Novodobá čísla popisná si majitelé nechávají dělat na míru, v podobě keramické destičky se jménem rodiny.

Jako kulturní památky jsou vedeny tyto stavby: výklenková kaple, kaple na návsi, venkovské usedlosti č. p. 9, 18, 20, 21, 22, a celá obec je památkovou zónou. Usedlosti patrové mají podélnou orientaci, domy přízemní jsou štítově orientované, s vjezdovými branami, oba typy domů mají datace z obou období. Jako štukovou výzdobu zdí a štítů lze najít věnečky/oblouny mezi okny, římsy, rámy oken zvané šambrány, nároží zdobená bosáží, poloslunce nebo stromy života.

Obec žije bohatým kulturním životem. O Velikonocích chodí děti uklízet kapličku, pomodlí se u ní a odchází třikrát denně řehtat, obchůzku pak ukončují v sobotu ráno, kdy dostanou výslužku. Společně pak místní organizují během léta soutěž v pétanque, společně se zvou na kulatá životní výročí, hasiči jednou v roce upečou sele.

Život v obci v letech 1654-1959 dokládá množství dochovaných německy a česky psaných dokumentů uložených v SOkA Prachatice. Pamětní knihu obce Oujezdec sepsal František Houška, zahrnuje období 1923-1945 a je sepsána tematicky (digitalizováno a zpřístupněno).

 

Městys Lhenice