Vadkov
Vadkov (něm. Wagau)
Počet obyvatel ke dni 26. 3. 2021: 79 obyvatel.
Rozloha 5,2 km², nadmořská výška 590 m.
Obec Vadkov je rozložena podél hlavní silnice a pod úbočím vrcholu Poustevna. Níže položená náves je obestavěna několika uzavřenými staveními. Ta už jen zřídka zdobí prvky lidové architektury, na domě. č. p. 6 je ve štítě boží oko a dva průduchy ve tvaru kalicha, dům č. p. 16 má ve štítě výklenek pro uložení sochy svatého, dům č. p. 35 nese rok založení a jeho komín má zděnou stříšku, dům č. p. 11 má nejbohatší výzdobu, štukové rámy kolem oken, výklenek se sochou Panny Marie, rok stavby a štít ve stylu selského baroka a na hřbetu střechy korouhvičku ve tvaru kohouta. Ve stejné linii zástavby má selsky tvarovaný štít také dům č. p. 8, který má po svém boku nezvyklý na výšku orientovaný oválný výklenek, ve kterém pravděpodobně stávala socha svatého. V době první republiky dům sloužil jako hostinec U Ševců. Uprostřed návsi je kaple Nejsvětější trojice, u ní stojí velký kamenný kříž a níže kamenná kašna s tryskající vodou. Zvon v kapli vyzvání ve 12 a 18 hodin, pokud zemře místní občan, zazvoní se zvonem „umíráčkem“.
Kaplička se během Svatého týdne stává místem setkání řehtačů, kteří obchází obec od čtvrtka do soboty, modlí se zde a začínají a končí obchůzku, na závěr si pomocí říkanek od domů vyzvedávají odměnu. Dříve se v obci udržoval zvyk modlit se dva dny před pohřbem za zemřelého občana v domě smutku (později v kapli). Po dobu měsíce května se lidé všech generací scházeli v kapli na „májové“.
Náves se stává také místem konání Šumavského betlému (obrok se Lhenicemi), což je společné předvánoční setkání (23. 12.), při kterém se rozdává betlémské světlo.
Nad kaplí podél cesty stojí víceúčelové zařízení č. p. 21 (z r. 1984), jehož přízemí využívá jako klubovnu a sklad techniky místní sbor dobrovolných hasičů. V patře je sál s výčepem, kde se konají společenské akce a v pátek se zde schází místní v hospodě.
V obci se členové sboru už od svého vzniku vždy starali o hasičské vybavení a prostory, věnovali svůj čas údržbě kaple a vodních zdrojů, např. rybníku nad pilou na „Horáku“, a spolupracovali na dalších kulturních akcích v obci. Sami pořádali večerní zábavu o Velikonoční neděli (přesunuto z pondělí). V r. 2010 oslavili místní dobrovolní hasiči 100 let od svého vzniku v r. 1910. Při této příležitosti byla vydána publikace s názvem 100 let Sboru dobrovolných hasičů ve Vadkově, do níž byla zahrnuta historie sboru i kulturní akce. Obec nemá svůj pomník padlým v I. světové válce. Společná vzpomínka na padlé je zahrnuta do pietního aktu při Svatojánských slavnostech pořádaných hasiči ve Lhenicích.
V současnosti sbor organizuje okrskovou (putovní, vždy 1. víkend v květnu) a okresní soutěž v požárním sportu s názvem O pohár starostky městyse Lhenice na louce pod obcí, která je začleněna do Hasičské prachatické ligy (celkem se koná 7 závodů) a která obsahuje závody dětí, mužů i žen (celkem 5 kategorií, 2 soutěžní dráhy). Muži mají jednotku zařazenou do kategorie JPO V.
Dříve v obci působil také Svaz žen, který organizoval přednášky, slavil Mezinárodní den žen apod.
Vadkov se může pyšnit bohatou divadelní historii. Divadelní spolek zde působil hlavně v meziválečné době, po 2. světové válce obnoven nebyl. Divadelníci se scházeli v domě č. p. 25, kde býval hostinec u Pěšáků. V něm se konaly také plesy, později při zákazu činnosti zde byl biograf pro děti. Dle pamětníků zde majitelé své hosty hostili 24 hodin denně. V domě také bydleli a svou živnost vykonávaly až do úrazu majitele. Památkou na činnost divadla jsou malované kulisy zdobící pozadí pódia v patře kulturního domu. Nová divadelní historie se začala odvíjet v r. 2007 (2020-2022 koronavir) a trvá dodnes. Po celou dobu trvání akci s názvem Vadkovské let(s)ní hraní organizují a své prostory zahrady poskytují sourozenci Jan a Václav Hambergerovi. Na každoroční novou hru Spolku divadelních ochotníků TYL z Netolic dorazí až 300 diváků.
Mimo divadelní večery se v této zahradě koná na konci srpna/přelomu září také rozloučení s létem, kde hudební kulisu vytváří country kapela Vodáci, k pohoštění se vaří kotlíkový guláš a svůj výšlap zde zakončuje Klub českých turistů Lhenice. Kapela Vodáci zde v kulturním domě pořádá také pravidelně country bál.
Za kulturním domem se nachází oplocené dětské hřiště a zděná zastávka autobusu. V těchto prostorech místní každý rok staví poslední dubnový den májku do předem připraveného stojanu, společně si opékají špekáčky při Dětském dnu a zahajují zde společným setkáním i začátek prázdnin.
V zástavbě výše nad silnicí se rozprostírá několik ulic s nepravidelně stojícími domy a množstvím ovocných stromů všeho druhu. Na konci obce nalezneme rozlehlý areál pily, jejíž historie sahá do období Rakouska-Uherska. Nad pilou pod lesem vytváří zásobárnu vody velká požární nádrž. Tento prostor nabízí klidné posezení ve stínu vzrostlých stromů, výhled na okraj Blanského lesa a Lhenice a zelenou plochu pro kolektivní sporty. Za rybníkem vede ještě asi 1 km dlouhá silnice lemovaná vzrostlými stromy, na jejímž konci stojí tři domy.
Na druhou stranu od kaple vede nahoru mezi domy cesta ke krytému dřevěnému posezení, u kterého se dochoval vysoký kamenný podstavec s reliéfem ciboria. Kříž byl v r. 2026 poškozen a částečně ztracen. Toto odpočinkové místo nalezneme nad skupinou nově vybudovaných soukromých rybníků. Společně tvoří jedinečný otevřený prostor do krajiny. Z horní i spodní strany se rozkládají třešňové sady, výše nad nimi pak přírodní památka Štěrbů louka. Cesta dále pokračuje buď dolů podél aleje bříz ke Lhenicím, nebo nahoru lesem k rozcestí na Mičovice. V lese lze ještě zahlédnout staré úvozové cesty.
V katastru obce můžeme spatřit několik drobných sakrálních objektů. Na okraji obce směrem na Lhenice je památkově chráněná zděná výklenková kaple ve stylu selského baroka, od ní směřuje úzká silnice k Třešňovému Újezdci, podél níž se nachází dva litinové kříže s kamennými podstavci a reliéfním zdobením, např. monstrancí. Ještě dále ke Lhenicím stojí v blízkosti rybníků další litinový kříž s kamenným podstavcem s reliéfem srdce. Další zděná výklenková kaple je 2 km JV od Lhenic při silnici na Třešňový Újezdec. Opačně směrem na Smědeč se nachází asi 500 m za obcí poslední kříž, jehož kamenná část nenese žádné zdobení. Zajímavostí je, že každý z těchto křížů nese vždy jinou figurální podobu litinové části.
Hlavní tok Vadkovského potoka teče níže, mimo zastavěnou plochu a je napájen několika přítoky pramenícími v lesích nad obcí. Z obou stran obce dopravu zaznamenává měřič rychlosti.
Důležitým zdrojem života v obci i okolí v období od 18. století do r. 1948 je třídílná Pamětní kniha obce Vadkov, kterou v letech 1924-48 vedl Tomáš Kolář (1866-1948). Jedinečnost tohoto dokumentu spočívá ve vylíčení velmi podrobné historie každého hospodářství a jeho obyvatel, v přehledném uspořádání informací, čitelném písmu a odvaze uvádět pravdivé informace i za nepříznivých společenských podmínek. Knihy jsou uloženy v SOkA Prachatice (digitalizováno a zpřístupněno).